People often ask me if I'm mentally fine
Martin, how would you characterize your work? Your scattering is great, even though you focus on painting at the moment, am I right?
It is true that I work in several creative fields. I work as a webdesigner, so I do computer graphics for the most part of the day. I design websites, corporate visuals and print graphics. With my friends, I run a Locker gallery based on the concept of a signboard in Kostelec nad Orlicí. Another of my hobbies is playing the drums, and then the painting.
Painting has always been close to you. What is the specificity of your current work, which is out-of-operation for a few days to see at the exhibition in the Café na kole?
My earlier works were based primarily on Surrealism. This also corresponded to the technique of painting, when I used oil paints and painted precisely built scenes drawn to the maximum detail. I composed dreamlike and symbolistic scenes, scary visions emerging from the subconscious. The canvases depict a human torso with animal heads, horrible still life, gloomy landscapes with a far horizon. On the other hand, my current work can look as if it was painted by someone else. I paint more intuitively, the current direction could rather be assigned somewhere to primitive expressionist painting. I often depict things of everyday life, experiences that have hit me lately. I also like to compose references to painters and their works that inspire me. However, what I find crucial for my work and as such a connecting element is a figure. Whether they are human or animal characters, or just parts of them.
Responses to your current work are varied. Some who praise and admire her, others do not understand. What does your work inspire in people?
A lot of people see my work like something scary, creepy but at the same time getting into them to some extent, the images seem appealing. On the other hand, many people don’t like my painting. Often people ask me if I am mentally fine and what I think about when painting when I do such terrible things. I have also heard opinions of people saying over my paintings: This is terrible, I would paint that too. Everyone has their own point of view, and it is this parallel of the double vision of my work that I projected into the title of the current exhibition Terror and Beast.
I know your dispersion is greater. You also work in music. How does music influence and inspire you overall?
Music is my great hobby. In music you can work beautifully with mood and emotions and then pass it on to the listener. I miss the process of creation, when layering instruments and sounds creates a new song, which you tune to the final form layer by layer, tone by tone. It’s basically a process similar to painting. I work as a drummer in Cheveyo, with which we released Spirit Warrior last year and we are currently starting a new music project in which we already have a single and are working on its release.
Martine, jak byste charakterizoval vaši tvorbu? Váš rozptyl je velký, přestože se v současné chvíli soustředíte převážně na malbu, nemýlím-li se?
Je pravda, že se pohybuji v několika tvůrčích oborech. Pracuji jako webdesigner, takže převážnou část dne dělám počítačovou grafiku. Navrhuji webové stránky, firemní vizuály a tiskovou grafiku. S několika přáteli provozuji galerii Skříňka založenou na konceptu vývěsní skříňky v Kostelci nad Orlicí. Další mojí zálibou je hra na bicí, no a pak již zmiňovaná malba.
Malba vám byla vždy blízká. Čím je specifická vaše současná práce, která je mimo-chodem ještě pár dní k vidění na výstavě v kavárně Café na kole?
Moje ranější práce vycházely především ze surrealismu. Tomu také odpovídala technika malby, kdy jsem používal olejové barvy a maloval precizně vystavěné scény dotažené do maximálních detailů. Do obrazů jsem komponoval snové a symbolistní výjevy, děsivé vize vystupující z podvědomí. Na plátnech jsou zobrazena lidská torza se zvířecí-mi hlavami, hrůzná zátiší, ponuré krajiny s dalekým horizontem. Oproti tomu může moje současná tvorba působit, jako by ji maloval někdo jiný. Maluji více intuitivně, současný směr by se dal spíše přiřadit někam k primitivní expresionistické malbě. Často zobrazuji věci z běžného života, zážitky, které mě v poslední době zasáhly. Do obrazů také rád komponuji odkazy na malíře a jejich díla, která mě inspirují. Co mi však pro mou tvorbu přijde stěžejní a jako takový spojovací prvek, je figura. Ať už to jsou lidské či zvířecí postavy, nebo jen jejich části.
Ohlasy na vaši současnou tvorbu jsou různorodé. Ně-kteří ji chválí a obdivují, jiní nechápou. Co vaše tvorba v lidech vzbuzuje?
Spoustě lidí moje tvorba přijde něčím děsivá, strašidelná ale zároveň se jim do určité míry zdají obrazy přitažlivé a líbivé. Na druhou stranu se moje malba spoustě lidem nelíbí. Často se mě lidé ptají, jestli jsem psychicky v pořádku a na co při malování myslím, když maluji tak strašlivé věci. Slyšel jsem i názory, jak si lidé nad mými obrazy říkají: To je děsné, to bych namaloval taky. Každý má svůj pohled na věc a právě tuto paralelu dvojího vidění mé tvorby jsem promítl i do názvu současné výstavy Děs a běs.
Vím, že váš rozptyl je větší. Věnujete se i hudební tvorbě. Jak vás právě i hudba celkově ovlivňuje a inspiruje?
Hudba je mou velikou zálibou. V hudbě se dá krásně pracovat s náladou a emocemi a toto pak dále předávat na posluchače. Ba-ví mě ten proces vzniku, kdy vrstvením nástrojů a zvuků vzniká nová skladba, kterou vyladíte do finální podoby vrstvu po vrstvě, tón po tónu. Je to v podstatě podobný proces jako malba. Jako bubeník působím v kapele Cheveyo, se kterou jsme minulý rok vydali album Spirit Warrior a momentálně rozjíždíme nový hudební projekt, ve kterém již máme připravený singl a pracujeme na jeho vydání.
Hradecký deník, 2016, Pavel Nedbal