Zemanský’s painting can be characterized as an expressive naive primitivist expression. In the course of his work on the symposium, Jenewein’s line is represented by the outline lines of the figures defining the volumes and individual parts of the characters. They derive a more pastel color from Jenewein’s cultured expression, otherwise they retain their ferocity and expressive spontaneity. It is certain that, unlike the usual Zemanský painting, the results of the symposium are influenced by an example of Jenewein’s purist study drawing. His cycle Masks I – (2017), a compromise between his own identity and Jenewein, is very favorable. On the other hand, the canvas Havíři (2017) is already a typical construct of Zemansky’s painting energy and color perception. As far as the spiritual essence of Jenewein’s work is concerned, Zemansky’s work is completely secularized. The 17th year of the symposium was, in its essence, another confrontation of various peculiar approaches to painting, the possibility of expressing itself on a specific topic, and provided a space for defining the persistent values ​​of the humanistic moral example of Jenewein. A mixed-generation meeting seems to have brought the will of professional work and creative ease.
Ales Rezler, September 2017

Zemanského malbu můžeme charakterizovat jako expresivní naivně primitivistický projev. Spojnici k Jeneweinovi představují v případě jeho prací na sympoziu obrysové linie figur vymezující objemy a i jednotlivé části postav. Z kultivovaného projevu Jeneweinova čerpají pastelovější barevnost, jinak si ponechávají svou dravost a expresivní živelnost. Je jisté, že oproti obvyklé Zemanského malbě, jsou výsledky ze sympozia ovlivněny příkladem puristické studijní kresby Jeneweinovy. Velmi příznivě vyznívá jeho cyklus Masky I – (2017), kompromis mezi vlastní identitou a Jeneweinem. Oproti tomu plátno Havíři (2017) je už typickým konstruktem Zemanského malířské energie a barevného vnímání. Co se týká duchovní podstaty Jeneweinova díla, zaujímají vůči ní Zemanského práce zcela sekularizovaný odstup. XVII.ročník sympozia byl ve své podstatě další konfrontací nejrůznějších svébytných přístupů k malbě, možností vyjádřit se ke konkrétnímu tématu, poskytoval prostor k vymezení se vůči přetrvávajícím hodnotám humanisticko morálního příkladu Jeneweinova. Generačně smíšené setkání zdá se přineslo vůli profesionální práce i tvůrčí lehkosti.
Aleš Rezler, září 2017